Buďte na soupeře vždy nemilosrdní. Vždy!
Po návratu Míry a Blešky z jižní polokule přicházíme se senzačním odhalením – otcem Míry je basketbalový mág Magic Johnson a jeho pokrevním bratrem nikdo jiný než Ronaldinho. Odhaleno s pomocí serveru MyHeritage.com.
Tomíkova inspirace
Bleščina inspirace
Fredova inspirace
PIŠKOT: 6 žloutků utřít se 6 lžícemi cukru, přidat 1 a půl lžíce oleje a třít 5 a půl lžíce polohrubé mouky, trochu prášku do pečiva, 3 lžíce kakaa, ze 6 bílků sníh, vylít na (předem vysypaný) plech a dát péci
KRÉM: 2 tvarohy, 1 máslo rozpustit (anebo raději 1 kysanou smetanu a max. 3 polévkové lžíce másla), 20 dkg cukru (případně více dle chuti)
POLEVA: 1 čoko na vaření, trochu másla
KONSTRUKCE: upečený piškot potřeme krémem a polijeme polevou
Teď už aspoň chápete, proč trávím víkendy doma a nejezdím na závody.
Ahoj, posílám pozdrav z Finska a pár fotografií (jen takový výběr). Bude jich více příští týden, zítra odjíždíme na týden na sever do Laponska. Do Finska jsem přiletěl ve čtvrtek, o víkendu jsme byli na chatě u jezera u finské rodiny (v lesích mimo civilizaci, ale chatička je to pěkná), zbytek času jsme byli v Joensuu (zařizování výletu do Laponska, lyžování na běžkách, trénink v aréně, nákupy aj.). Sníh tu ještě je, i když dost taje. Ale na severu v Laponsku si ho ještě užijeme. Jedeme zítra vlakem trochu oklikou asi 1200 km přes Tampere, Oulu až do Kolari – tam končí železnice, pokračujeme autobusem do Muonia a pak jedeme 3 dny s věcma na běžkách trek Pallas – Hetta (po cestě jsou chaty s možností přespání). Z Hetty jedeme autobusem do Rovaniemi a do vesnice Santa Clause – severní polární kruh. Pak z Rovaniemi vlakem přes Oulu, Kajjany do Joensuu. Vrátíme se v úterý pozdě večer. V sobotu 24.4. večer přilétám do ČR.
Že by aktérka myslela Radovana?Vazeni a mily, damy a panove, bezci a bezkyne, lyzari a lyzarky, Lenko a Miro, stalo se co muselo se stat a moje nerozhodnost byla razne vyresena. V sobotu jsem nevahal podrtit oddiloveho kolegu, pana G. a dal jsem mu co proto! Ja mu rikal, neznam miru, sem bezmozek, budes me muset krotit. Ale on ne! Ze to je dobry, ze parada a podobne... Jak jinak, vydrtil jsem ho. Ale ty dve hodiny v terenu se podepsaly na na nas obou... V sobotu pohoda...
V nedeli sem se kousnul na kole a to jsem asi nemel delat a koleno mam nyni jak vodni meloun – namozeny vazy – snad to bude brzo dobry. Su ale rad ze pajdam... A aby toho nebylo malo, tak jsem se v pondeli probudil s teplutkou neco malo pres 39. V praci to samozrejme nepreslo, ale prasky zabraly. Ted je to lepsi, ale jak rikam, driv jak za 14 dni ready nebudu. A fyzicka je kde? No v prdeli! V prdeli, vazeni pratele! O psychice uz radsi nemluvim, ta uz tam ma trvale bydliste!
Takze lyze nic, to nema smysl a budu rad kdyz se budu moct utkat na Jarnim poharu na 5-ti kilometrovem useku s klouckama z Chrastu...
Zijte blaze!
Momentka z post-coitum relaxace.
